Jozef Klembara, Evolúcia ekosystémov, Univerzita Komenského v Bratislave
O. Kumpera, Z.Vašíček, Základy historické geologie a paleontologie
J. Dvořák, B. Růžička, Geologická minulost Země
http://www.trilobites.info/
http://www.alaunwerk.de/guide3.htm
http://www.barrandien.cz/
http://skole.trondheim.kommune.no/rosten/fag/naturfag/utvikling/kambrium.htm
http://www.portalsaofrancisco.com.br/alfa/ceratopsideos/triceratops.php
Joseph G. Mečet, Trond H. Torsvik, The making and unmaking of a supercontinent: Rodinia revisited
http://geo-evropa.upol.cz/temata/geologie/
http://theprehistoricworld.blog.cz/1006/trias
http://www.meteo-maarssen.nl/pk_02.html
http://www.giobioobrazky.ic.cz/geologie.htm
http://historiezeme.sweb.cz/
http://departments.fsv.cvut.cz/k135/wwwold/webkurzy/rg/regionalka.html
http://pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz/regionalni_geol/geologie_CM.htm#kap1
http://www.geology.upol.cz/paleogeografie.html
I. Chlupáč a kol., Geologická minulost České republiky, Academia 2002
J. Zimák, Mineralogie a petrografie, UP v Olomouci 1998
A. Bajer, J. Matyášek, K. Rejšek, M. Suk, Petrologie, Masarykova univerzita v Brně, Brno 2004
http://astronomia.zcu.cz/planety/zeme/1948-stavba-nitra-zeme
http://www.sci.muni.cz/~herber/
http://www.ig.uit.no/webgeology/
http://geologie.vsb.cz/
http://atlas.horniny.sci.muni.cz/
http://www.zatlanka.cz/vyukove-materialy/zemepis/litosfera_typy_pohybu_desek.html
http://keith-travelsinindonesia.blogspot.com/2010/09/why-are-there-so-many-volcanoes-here.html
http://www.litosfera.chytrak.cz/3.html
L. Čepek, Hlubiny země, Praha 1964
J. Kalvoda, O. Bábek, R. Brzobohatý, Historická geologie, Olomouc 1997
http://www.jindrichpolak.wz.cz/encyklopedie/abc/sopka.php
http://www.youtube.com
B. Bouček, O. Kodym, Geologie I.díl Všeobecná geologie, Praha 1954
J. Karásek, Základy obecné geomorfologie, Brno 2001
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

stránky v rekonstrukci

 

Největší zemětřesení

Zemětřesením je postižena asi 1/10 zemského povrchu, ale hazardu otřesů musí čelit zhruba polovina světové populace. Z toho vyplývá, že často velmi hustě obydlené oblasti se nacházejí na územích ohrožena rizikem této katastrofy (Japonsko, západ amerického kontinentu, Pákistán apod.).
Hlavní seismické oblasti jsou vázány na všechny typy rozhranní litosférických desek, tedy konvergentní, divergentní i transformní. Pohyb jednotlivých desek není plynulý, ale děje se epizodicky. Každý takový pohyb desky může dát vzniknout menším nebo větším otřesům. Průměrná rychlost těchto procesů je asi 5 cm/rok. Nicméně při intenzivních událostech může dojít najednou k posunu podél zlomové plochy až o několik m. Při takto rychlém pohybu dochází k uvolnění obrovského množství energie, která může generovat katastrofální seismické vlnění. Velmi známou oblastí, kde dochází k téměř neustálým pohybům na deskovém rozhranní, je transformní zlom San Andreas na západě USA. Účinky častých zemětřesení jsou zde ještě násobeny velkou hustotou obyvatel na tichomořském pobřeží Kalifornie.

Největší zemětřesení:

Provincie Šan-si, Čína, 1556
Nejtragičtější zemětřesení v dějinách lidstva se odehrálo v čínské provincii Šan-si 23. ledna roku 1556. Postižená oblast spočívá na mohutných usazeninách spraše. Tehdejší obyvatelé si v tomto materiálu do svahu dokonce hloubily své příbytky ve formě jakýchsi umělých jeskyní. Osudného dne porušily otřesy o síle kolem osmi stupňů Richterovy škály soudržnost sprašových vrstev a způsobily mohutné sesuvy půdy, ve kterých zahynulo celkem asi 830 000 lidí, 60% populace celé oblasti.

Lisabon, Portugalsko, 1755
Ničivé zemětřesení postihlo portugalskou metropoli 1. listopadu 1755. Jeho magnitudo je odhadováno na 9,0 a jeho ohnisko se předpokládá v oblasti asi 200 km západně od pobřeží Pyrenejského poloostrova. Při katastrofě, která byla ještě znásobena účinky rozsáhlých požárů a tsunami, zahynulo 60 000 - 100 000 obyvatel Lisabonu a kompletně zničeno bylo 85% všech budov ve městě. Celá událost navíc dále přiostřila politickou situaci v zemi a s konečnou platností zhatila další koloniální zálusk Portugalska. Katastrofa je důležitá i z pohledu seismologie. Toto zemětřesení bylo totiž jako první opravdu vědecky zkoumáno a výsledky tohoto studia položily základ pro rozvoj zmíněného oboru.

Jižní Chile, 1960
Asi největší zaznamenané zemětřesení v historické době (M = 9,5) postihlo 22. května 1960 oblast na jihu Chile. Zemětřesení za sebou zanechalo na 2000 mrtvých, 3000 zraněných a 200 000 lidí bez střechy nad hlavou. Otřesy rovněž generovaly velké tsunami, které postihlo celou tichomořskou oblast.

Prince William Sound, Aljaška, 1964
Otřesy o síle 9,2 Richterovy stupnice zasáhlo 28. března území Aljašského zálivu. Celkem si zemětřesení vyžádalo 125 lidských životů (110 tsunami, 15 zemětřesení) a škody v hodnotě 311 miliónů USD. Celá oblast, včetně města Anchorage, byla postižena silnými sesuvy. Asi 520 000 km2 zemského povrchu utrpělo vertikální pohyb. Zdvih dosáhl až 15 m (ostrov Kodiac), subsidence kolem 2,3 m. Podmořské sesuvy generované zemětřesením daly vzniknout vlně tsunami, kterou zaznamenaly i kubánské mareografy.

Izmir, Turecko, 1999
Zemětřesení, které postihlo Turecko 17. srpna 1999 mělo hodnotu magnituda M = 7,4. I když nepatří mezi nejhorší ani největší katastrofy způsobilo značné škody. Ohnisko otřesů se nacházelo v tzv. Anatolském zlomu, který prochází územím Turecka, a který představuje rozhranní tří desek - Euroasijské, Africké a Arabské. Při normální situaci dochází ročně k posunu severně asi o 2 - 2,5 cm. Tentokrát došlo k pohybu o 5,7 m. Oficiální zprávy uvádějí 17 000 obětí, ale předpokládá se, že o život přišlo až 35 000 osob. Zemětřesení rovněž negativně zasáhlo ekonomiku země a zvýšilo riziko výskytu závažných onemocnění (např. cholery).

Kašmír, Pákistán, 2005
Zatím poslední velká zemětřesná katastrofa postihla pákistánskou část Kašmíru 8. října 2005. Otřesy dosahovaly velikosti M = 7,6. Měsíc po události hlásily oficiální zprávy 87 350 obětí, i když některé odhady počítaly až se 100 000 mrtvých. Dalších 1360 lidí zahynulo na indickém území. Celá oblast je značné členitá hornatina, proto došlo k mnoha sesuvům, které znemožnily dopravu v v postižených regionech. Bez střechy nad hlavou zůstalo přes 3,3 milionů obyvatel a následky byly ještě zhoršeny v důsledku nastávající zimy a příchodu sněhových srážek. Hodnota škod byla vyčíslena na 5 miliard USD.


Seismicita území ČR:
Území ČR je stejně jako většina Evropy téměř zbaveno rizika velkých zemětřesných událostí. Největší katastrofou v rámci hranic bývalého Československa bylo komárenské zemětřesení z roku 1763. Tehdy přišlo o život 63 lidí, 7 kostelů a 273 dalších budov bylo zničeno. Intenzita byla odhadnuta na stupeň VIII - IX stupnice MCS
Česká republika díky své geotektonické struktuře, kterou tvoří převážně blok Českého masivu, vykazuje malou seismickou aktivitu. Ta je omezena pouze na hraniční oblasti, kde působí tlaky Alpínské soustavy na tento stabilizovaný blok. Nejaktivnější oblastí ČR je Kraslicko v západních Čechách. Typickým úkazem jsou zde zemětřesné roje, které někdy trvají i několik dnů (např. v letech 1985 - 86). Nejsilnější zemětřesení nepřesáhlo magnitudo M = 4,6. Dalšími aktivními oblastmi jsou mariánskolázeňský, podkrušnohorský a hronovsko-poříčský zlom a oblast Slezska.
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one