Jozef Klembara, Evolúcia ekosystémov, Univerzita Komenského v Bratislave
O. Kumpera, Z.Vašíček, Základy historické geologie a paleontologie
J. Dvořák, B. Růžička, Geologická minulost Země
http://www.trilobites.info/
http://www.alaunwerk.de/guide3.htm
http://www.barrandien.cz/
http://skole.trondheim.kommune.no/rosten/fag/naturfag/utvikling/kambrium.htm
http://www.portalsaofrancisco.com.br/alfa/ceratopsideos/triceratops.php
Joseph G. Mečet, Trond H. Torsvik, The making and unmaking of a supercontinent: Rodinia revisited
http://geo-evropa.upol.cz/temata/geologie/
http://theprehistoricworld.blog.cz/1006/trias
http://www.meteo-maarssen.nl/pk_02.html
http://www.giobioobrazky.ic.cz/geologie.htm
http://historiezeme.sweb.cz/
http://departments.fsv.cvut.cz/k135/wwwold/webkurzy/rg/regionalka.html
http://pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz/regionalni_geol/geologie_CM.htm#kap1
http://www.geology.upol.cz/paleogeografie.html
I. Chlupáč a kol., Geologická minulost České republiky, Academia 2002
J. Zimák, Mineralogie a petrografie, UP v Olomouci 1998
A. Bajer, J. Matyášek, K. Rejšek, M. Suk, Petrologie, Masarykova univerzita v Brně, Brno 2004
http://astronomia.zcu.cz/planety/zeme/1948-stavba-nitra-zeme
http://www.sci.muni.cz/~herber/
http://www.ig.uit.no/webgeology/
http://geologie.vsb.cz/
http://atlas.horniny.sci.muni.cz/
http://www.zatlanka.cz/vyukove-materialy/zemepis/litosfera_typy_pohybu_desek.html
http://keith-travelsinindonesia.blogspot.com/2010/09/why-are-there-so-many-volcanoes-here.html
http://www.litosfera.chytrak.cz/3.html
L. Čepek, Hlubiny země, Praha 1964
J. Kalvoda, O. Bábek, R. Brzobohatý, Historická geologie, Olomouc 1997
http://www.jindrichpolak.wz.cz/encyklopedie/abc/sopka.php
http://www.youtube.com
B. Bouček, O. Kodym, Geologie I.díl Všeobecná geologie, Praha 1954
J. Karásek, Základy obecné geomorfologie, Brno 2001
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

stránky v rekonstrukci

 

Perm

286 – 245 Ma
Název odvozen od stejnojmeného města na z. Uralu. Spodní hranice dána výskytem Autunia conferta = kapraďosemenná rostlina

Pro perm je charakteristická značná aridizace klimatu, což se odráží ve velkém rozsahu pouštních oblastí a v červeném zbarvení sedimentů. Na Gondwaně přetrvává v počátku permu rozsáhlé zalednění, které však již během spodního permu začíná ustupovat. V postglaciálním období dochází k vzestupu mořské hladiny a oblastech mírných pásů se vytváří výhodné podmínky pro vznik uhelných slojí. V průběhu permu však hladina světového oceánu celkově klesá, čímž se zvětšuje rozloha souše a začíná tzv. geokratické období.

Postavení kontinentů v permu se v porovnání se svrchním karbonem výrazněji nezměnilo. Na území dnešní Evropy probíhají poslední fáze variské orogeneze, již bez výraznějších vrásnících účinků. Orogenetické procesy vrcholí také v oblasti Apalačí a Quachity (při aleghanské orogenezi) na dnešním východním okraji Severní Ameriky. V uralské oblasti dochází k vyvrásnění mohutného horského pásma a tím k propojení evropské oblasti se sibiřským a kazašským kontinentem. Vzniká jediný superkontinent Pangea. Severočínský a jihočínský kontinent spolu s Pangeou obklopují zbylou východní část oceánu Paleotethys.     
V kordillerské mobilní oblasti na západním okraji Laurusie (Pangei) dochází ke kolizi dalšího ostrovního oblouku během sonomské orogeneze.     
K důležitým procesům dochází v oblasti severního okraje Gondwany. Vzniká zde rozsáhlé riftové systémy, které vedou k oddělení kimmerských teránů a vytvoření základů oceánu Tethys. Kimmerie je interpretována jako soubor mikrokontinentů, který lze dnes sledovat v pásu od Turecka přes Írán až do Tibetu.
Živoč.: rozvoj foraminifer, z ryb převládají žraloc, objev. Se brouci a motýli, nejdůl. jsou plazi- Therapsida-znaky směř. k savcům, vodní plazi – notosauři, jamkozubí
Flóra: dominují nahosemenné rostl.,


Vymírají trilobiti, goniatiti, rugózní a tabulátní koráli, bezobratlí se sniž. až o 90%, sniž.se počet ramenonožců, ostnokožců i mechovek, redukovaní jsou i obojživelníci, amoniti, ryby, foraminifery, plži, therapsida, lilijice, vymřelo na 75% suchozemských a tropických organismů

Příčiny: V oblasti Sibiře došlo k masivní erupci, požáry zvýšily značně obsah CO2 v atmosféře a tím i vzrostla skleníkovým efektem teplota na zemi. Zvýšení teploty způsobilo rozklad hydrátu metanu a metan uvolněný do atmosféry jen nadále zvyšoval skleníkový efekt. Zvýšená teplota způsobila nadprůměrné vypařování vody, díky čemuž klesala hladina moří za zvyšování jejich salinity a ve vnitrozemí zavládlo horké a suché období. Vymírání fotosyntetických organismů spolu i se zvýšeným obsahem metanu způsobilo značný pokles kyslíku a to z původních téměř 30% až na pouhých 10%.
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one