Jozef Klembara, Evolúcia ekosystémov, Univerzita Komenského v Bratislave
O. Kumpera, Z.Vašíček, Základy historické geologie a paleontologie
J. Dvořák, B. Růžička, Geologická minulost Země
http://www.trilobites.info/
http://www.alaunwerk.de/guide3.htm
http://www.barrandien.cz/
http://skole.trondheim.kommune.no/rosten/fag/naturfag/utvikling/kambrium.htm
http://www.portalsaofrancisco.com.br/alfa/ceratopsideos/triceratops.php
Joseph G. Mečet, Trond H. Torsvik, The making and unmaking of a supercontinent: Rodinia revisited
http://geo-evropa.upol.cz/temata/geologie/
http://theprehistoricworld.blog.cz/1006/trias
http://www.meteo-maarssen.nl/pk_02.html
http://www.giobioobrazky.ic.cz/geologie.htm
http://historiezeme.sweb.cz/
http://departments.fsv.cvut.cz/k135/wwwold/webkurzy/rg/regionalka.html
http://pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz/regionalni_geol/geologie_CM.htm#kap1
http://www.geology.upol.cz/paleogeografie.html
I. Chlupáč a kol., Geologická minulost České republiky, Academia 2002
J. Zimák, Mineralogie a petrografie, UP v Olomouci 1998
A. Bajer, J. Matyášek, K. Rejšek, M. Suk, Petrologie, Masarykova univerzita v Brně, Brno 2004
http://astronomia.zcu.cz/planety/zeme/1948-stavba-nitra-zeme
http://www.sci.muni.cz/~herber/
http://www.ig.uit.no/webgeology/
http://geologie.vsb.cz/
http://atlas.horniny.sci.muni.cz/
http://www.zatlanka.cz/vyukove-materialy/zemepis/litosfera_typy_pohybu_desek.html
http://keith-travelsinindonesia.blogspot.com/2010/09/why-are-there-so-many-volcanoes-here.html
http://www.litosfera.chytrak.cz/3.html
L. Čepek, Hlubiny země, Praha 1964
J. Kalvoda, O. Bábek, R. Brzobohatý, Historická geologie, Olomouc 1997
http://www.jindrichpolak.wz.cz/encyklopedie/abc/sopka.php
http://www.youtube.com
B. Bouček, O. Kodym, Geologie I.díl Všeobecná geologie, Praha 1954
J. Karásek, Základy obecné geomorfologie, Brno 2001
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

stránky v rekonstrukci

 

Kambrium

540 – 480 Ma
Během celého kambria docházelo k postupnému globálnímu oteplování klimatu. Výkyvy ve výšce mořské hladiny dosahují maxima na počátku středního a na konci svrchního kambria. V tomto období byly velké části tehdejších kontinentů zality mělkým epikontinentálním mořem. Pro spodní a střední kambrium jsou typické regrese.

Paleogeografická situace je výsledkem procesů, které mají svůj počátek ve svrchním proterozoiku, v rozpadu superkontinentu Rodinie. Již ve spodním kambriu lze na základě paleomagnetických výzkumů vyčlenit pět kontinentů.      Převážně na jižní polokouli se rozprostíral mohutný kontinent Gondwana, tvořený dnešní Antarktidou, Afrikou, Jižní Amerikou, Austrálií a indickým, arabským, severočínským a jihočínským subkontinentem. V rovníkové oblasti se nacházely sibiřský a kazašský kontinent a dále kontinent Laurentie, tvořený dnešním Grónskem a velkou částí dnešní Severní Ameriky. V oblasti jižního polárního kruhu, mezi Laurentií a Gondwanou se nacházel kontinent Baltika, tvořený dnešní severní Evropou. Ostatní stavební jednotky budoucí Evropy (včetně částí dnešního českého masivu) byly v té době začleněny v severním okraji Gondwany. Mezi kontinentálními bloky převládaly v kambriu divergentní pohyby.      Mezi Baltikou a Laurentií se otevíral oceán Japetus. Prostor mezi Baltikou a Gondwanou vyplňoval oceán Paleotethys. Na severní polokouli se rozprostíral oceán Panthalassa.

V kambriu bylo několik aktivních orogenetických oblastí. Pod západní okraj Laurentie začala subdukovat oceánská deska a vyvíjela se tak kordillerská mobilní zóna (= mobilní zóna Skalnatých hor). Na severním okraji Laurentie přetrvávala z proterozoika franklinská mobilní zóna. Na území dnešní Austrálie to byla adelaidská mobilní zóna (v jižní části kontinentu) a tasmánská mobilní zóna (na východním okraji kontinentu). Na západním okraji dnešní Jižní Ameriky se vyvíjela andská mobilní zóna.
Život: kambrická exploze života. Vznik všech známých kmenů bezobratlých(mimo mechovek). V nejst. Části kambria- živočišné houby(Porifera), hyoliti, mlži. Nejvýz.-trilobiti(60% všech druhů).Hojní jsou ramenonožci,ostnokožci-jablovci(nejprimitivnější ostnokožci),lilijice, pralilijice, střední kam.- graptoliti, archeocyati ( vytváří útesy ), konodonti a různí členovci (korýší-lasturnatky), vzácně i měkkýši. Ostracodermi – bezčelistnaté ryby, První strunatci = Pikaia gracilens
Fosílie nejspodnější části kambria – tomotu – zbytky hub, hyolitů a měkkýšů – převážně fosforitové schránky
Flóra: především sinice a řasy. Exist. Pouze ve vodním prostř.
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one