Jozef Klembara, Evolúcia ekosystémov, Univerzita Komenského v Bratislave
O. Kumpera, Z.Vašíček, Základy historické geologie a paleontologie
J. Dvořák, B. Růžička, Geologická minulost Země
http://www.trilobites.info/
http://www.alaunwerk.de/guide3.htm
http://www.barrandien.cz/
http://skole.trondheim.kommune.no/rosten/fag/naturfag/utvikling/kambrium.htm
http://www.portalsaofrancisco.com.br/alfa/ceratopsideos/triceratops.php
Joseph G. Mečet, Trond H. Torsvik, The making and unmaking of a supercontinent: Rodinia revisited
http://geo-evropa.upol.cz/temata/geologie/
http://theprehistoricworld.blog.cz/1006/trias
http://www.meteo-maarssen.nl/pk_02.html
http://www.giobioobrazky.ic.cz/geologie.htm
http://historiezeme.sweb.cz/
http://departments.fsv.cvut.cz/k135/wwwold/webkurzy/rg/regionalka.html
http://pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz/regionalni_geol/geologie_CM.htm#kap1
http://www.geology.upol.cz/paleogeografie.html
I. Chlupáč a kol., Geologická minulost České republiky, Academia 2002
J. Zimák, Mineralogie a petrografie, UP v Olomouci 1998
A. Bajer, J. Matyášek, K. Rejšek, M. Suk, Petrologie, Masarykova univerzita v Brně, Brno 2004
http://astronomia.zcu.cz/planety/zeme/1948-stavba-nitra-zeme
http://www.sci.muni.cz/~herber/
http://www.ig.uit.no/webgeology/
http://geologie.vsb.cz/
http://atlas.horniny.sci.muni.cz/
http://www.zatlanka.cz/vyukove-materialy/zemepis/litosfera_typy_pohybu_desek.html
http://keith-travelsinindonesia.blogspot.com/2010/09/why-are-there-so-many-volcanoes-here.html
http://www.litosfera.chytrak.cz/3.html
L. Čepek, Hlubiny země, Praha 1964
J. Kalvoda, O. Bábek, R. Brzobohatý, Historická geologie, Olomouc 1997
http://www.jindrichpolak.wz.cz/encyklopedie/abc/sopka.php
http://www.youtube.com
B. Bouček, O. Kodym, Geologie I.díl Všeobecná geologie, Praha 1954
J. Karásek, Základy obecné geomorfologie, Brno 2001
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

stránky v rekonstrukci

 

Devon

416 – 359 Ma
Do středního devonu přetrvávalo velmi teplé aridní klima, ve svrchním devonu však začalo ochlazování, které vyvrcholilo na hranici devonu a karbonu. Dochází rovněž k zalednění jižní polární oblasti na Gondwaně. Ve spodním devonu vrcholí globální transgrese. Hladina světového oceánu se do svrchního devonu zvyšuje a na konci devonu dochází opět k jejímu poklesu.

Postavení hlavních kontinetálních bloků je podobné jako v siluru. Laurusie se nachází v rovníkové oblasti a přibližuje se k ní sibiřský a kazašský kontient. Od Gondwany se oddělují jihočínský a severočínský kontinent. Gondwana se nachází na jižní polokouli, ale stejně jako v siluru nejsou názory na její přesnou lokalizaci jednotné. Mohla být v těsné blízkosti Laurusie, nebo byla její vzdálenost od Laurusie větší.      Na konci siluru a ve spodním devonu je ukončena kaledonská orogeneze a vzniká mohutné pohoří ve tvaru obráceného písmene Y. Hlavní tektonická aktivita se přesouvá do oblasti Paleotethydy. Zde na konci devonu začínají s Laurusií kolidovat perigondwanské mikrokontinenty a dochází tak k prvním fázím variské orogeneze. Na jihovýchdním okraji Laurusie ještě probíhá kolize se západní částí avalonského mikrokontinentu v akadské fázi a vzniká pohoří Apalače a Quachita (orogenetické proceszy v této oblasti jsou ukončeny až ve svrchním paleozoiku při aleghanské orogenezi). Kaledonské a variské vrásnění není v této oblasti výrazněji odděleno.      V kordillerské mobilní zóně, na západním okraji Laurusie dochází koncem devonu ke kolizi klamathského ostrovního oblouku v antlerské orogenetické fázi, která přetrvává až do karbonu. Subdukce oceánské kůry pokračuje ve franklinské mobilní oblasti na severním okraji Laurusie. V tasmánské mobilní zóně na východním okraji dnešní Austrálie probíhá tabberabberanské vrásnění.
Živoč.: úbytek graptolitů, objev. Branchiopodů-raci, nástup hmyzu-bezkřídlý prahmyz, pavouci, mlži a plži bohatě zastoupeni, Amonoidní hlavonožci, sépie, belemniti ( zástupci hlavonožců ), Chondrichthyes-rybovití obratlovci, Elasmobranchií-žraloci a rejnoci, trnoploutví-velký rozvoj, kostnaté ryby-paprskoploutví, lalokoploutví, dvojdyšní(Dipnoa), vznik obojživelníků v závěru devonu.
Flóra: první plavuně a kapradiny, na konci devonu první semenné rostliny, vznik prvních pralesů

Vymírání

( hranice frasn – famen )Vymírají jablovci, bezčelistní Ostacodermi, tentakuliti, konodonti, redukovaní jsou trilobiti, ramenonožci a amoniti
Příčina: Pravděpodobně způsobeno prudkým kolísáním hladiny svět. oceánů – zalednění v polárních oblastech ( velké ochlazení ) , pokles hladiny kyslíku v mořích
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one